Kombinovanou genovou a chemickou terapií obnovil tým prof. Ehudy Y. Isacoffa funkci poškozené sítnice zatím u laboratorních myší a psů. Při onemocnění zvaném retinitis pigmentosa (více o něm zde) odumírají z důvodů genetické dispozice světločivé buňky, což může vést nakonec až k oslepnutí. Nicméně oční nerv a gangliové i bipolární buňky, které do něj přeposílají informaci z čivých buněk sítnice, zůstávají zachovány. Na tom je nová léčebná metoda založena. Nejprve se do zbylých buněk sítnice ověřenou technologií genové manipulace pomocí viru vpraví gen, který kóduje strukturu modifikovaného glutamátového receptoru. Buňky ho začnou produkovat. Jak už to u receptorů bývá, usadí se v buněčné membráně. Nyní po genové přichází chemická terapie. Přímo do nitra oka se vpraví pyrroldion-azobenzen-glutámat (struktura viz obr.), který zachycuje fotony s maximem při vlnové délce 460 nm. Uchytí se na příslušném receptoru a tak vzniknou nové světločivé buňky, čímž se zrak alespoň částečně obnoví.

Zdenka Horáková-Mánková 10.12.2014: V roce 1985 sem stážovala na interním oddělení, kde byl na pravidelné kontrole sví anemie pacient s retinitis pigmentosa, neviděl od dětství a rodiče jej nechali vyšetřit ve Vídni, naučil se se slepotou žít, komunističtí lékaři jej trápili vyšetřováním slepých očí, on sám děti neměl, ale jeho bratr ano, informuji rodinu o genetické zátěži,